Díky Equiservis teamu mám možnost využívat v práci s mým koněm dva produkty vhodné pro práci na dvou lonžích. Lonžovací obřišník QHP Ontario Luxury a dvojitou lonž Waldhausen. Co je práce na dvou lonžích a k čemu je vlastně důležitá? Jakou zkušenost mám s výše uvedenými produkty? To vše se dočtete v tomto článku.
Pro jaké koně je práce na dvou lonžích vhodná?
Takřka pro všechny!
Práce na dvou lonžích by měla být především součástí přípravy mladého koně pro práci ze sedla (kdy se pomocí obou působících lonží simuluje kontakt s otěžemi i hlasové pomůcky, které budou přicházet ze sedla), pro pokročilejší koně je tento typ práce vhodný jako doplňková část výcviku (například při pohybu na kavaletách) i jako důležité cvičení pro koně, kteří se nemohou pohybovat na kruhu ze zdravotních důvodů.
Jak začít s prací na dvou lonžích?
Rozhodně doporučuji přítomnost zkušeného trenéra nebo majitele, který tuto práci s koněm dobře ovládá. Ze začátku je totiž velmi náročné se zorientovat ve správných pomůckách i pro samotného vodiče, natož pro jeho koně. Věřím, že ve společnosti zkušeného člověka můžete předejít spoustě nedorozumění.
Vybavení pro práci na dvou lonžích
Rozhodnete-li se pracovat s vašim koněm na dvou lonžích je důležité vědět, jak a s jakým vybavením se do toho můžete pustit.
Podstatné pro práci na dvou lonžích je toto základní vybavení:
- uzdečka (dvojitou lonž můžete použít i s bezudidlovkou)
- dvě lonže – případně dvojlonž
- obřišník
- tušírka/lonžovací bič
Uzdečku je dobré používat právě pro zmiňovanou přípravu na působení pomůcek otěžemi ze sedla, avšak je nutné dát velký pozor, aby při vzájemném učení nedošlo k nevhodným pomůckám na hubu koně a tím pádem ke ztrátě důvěry a ochoty koně k práci.
U mladých, citlivějších, nebo bezudidlově ježděných koní můžete použít i bezdudidlovou uzdečku. Ať už se rozhodnete jakkoliv, je samozřejmě nutné, aby byl kůň na uždění už zvyklý a znal jeho základní fungování. Je tedy vždy na zvážení vodiče, aby zhodnotil nejvhodnější uždění, pokročilost výcviku i povahu konkrétního koně a dle těchto indicií zvolil co nejvhodnější prostředek ke komunikaci.
Jak už název vypovídá, při tomto cvičení se jedná o působení dvou lonží či dvojité lonže.
- V případě užití dvou samostatných lonží, je dobré mít obě lonže stejné délky, aby v jedné či druhé ruce nespočívalo více smotků lonže než v druhé a zbyl v ruce prostor pro tušírku.
- Dvojlonž nabízí vodiči velkou výhodu v tom, že se jedná pouze o jednu dlouhou lonž, která je na obou koncích vybavena karabinami, které vedou do kroužků udidla koně (případně do oček na bezudidlovce). Zbytek lonže vede tedy přímo do rukou vodiče, bez zbytečných smotků v obou rukách.
Délka klasické lonže se pohybuje okolo 8-10 metrů avšak dvojlonž nabízí možnost až 18 metrů délky.
Důležitý je kromě délky také tvar a šířka samotné lonže. Jistě postačí dvě klasické nylonové popruhové lonže. Taková lonž je příjemná do ruky, avšak musí být adekvátně úzká, aby bez odporu procházela oky lonžovacího obřišníku.
Výhodou dvojité lonže je, že je zkrátka pro tuto konkrétní práci přímo vyrobená a přizpůsobená nejen svou délkou ale také tvarem – je kombinací kulatého provázku a příjemného měkkého popruhu typického pro klasickou lonž. Provázková část vede od karabin do třetiny dvojlonže tak, aby kulatá pevná část plynule procházela obřišníkovými kroužky. Dvě třetiny dvojlonže následně tvoří širší měkký popruh příjemný do rukou.
Osobní zkušenost:
Osobně mám zkušenost s 18 metrovou dvojlonží od firmy Waldhausen. Tato lonž je koncipována jako kombinace provázku a širšího popruhu, což jsem opravdu během samotné práce vnímala jako významné plus. Lonž opravdu velmi snadno procházela i těmi nejmenšími kroužky obřišníku.
Karabiny jsou adekvátně malé, aby prošly skrz kroužky, a díky otočnému provedení se dají snadno připnout bez protivného překrucování celé lonže (což by v případě 18 metrů nebyla vůbec žádná sranda!).
Líbí se mi tedy logičnost a praktičnost.
Co v tuto chvíli – v případě naší „začátečnické“ práce, kdy se s prací na dvou lonžích seznamujeme – hodnotím negativně, je přílišná délka.
Pro tuto konkrétní část výcviku, kdy přichází nejprve zvykání na dotek lonže na citlivých částech těla koně a základy rozcházení, směrování a zastavování, kdy jsem většinu času za koněm a udržuji od něj pouze minimální vzdálenost, je pro mě množství smotků v rukou často překážející a zmatečné.
Věřím ale, že se jedná o potíž právě pouze v začátcích, kdy lonž neplní svou funkci pro kterou byla vyrobena – tedy zatím nelonžuji koně s použitím dvojlonže na kruhu.
Materiálově je dvojlonž Waldhausen velmi příjemná do ruky a překvapivě lehká a přes velké množství smotků.
Za mě tedy pro pokročilou práci při lonžování – skvělý společník!
Obřišník je pro práci na dvou lonžích nezbytnou součástí! Vřele nedoporučuji lonžovat pouze vedením lonží okolo holého těla koně.
Důvody pro toto tvrzení mám hned dva:
Za prvé toto lonžování postrádá smysl učení správného kontaktu pro mladého koně, který by měl přicházet ze shora (v případě obřišníku tedy díky vrchním kroužkům), jelikož volná lonž bude působit spíše zespoda. Navíc vedení lonže nebude mít žádnou fixaci a při snaze koně otočit nebo ohnout budeme silou ovládat celou hlavu koně, která díky své váze a poloze působí při pohybu jako těžiště a centrum rovnováhy. Hlava, která bude otočena ke straně způsobí, že se kůň nebude pohybovat v rovnováze a začne padat po pleci, což není pro správný rozvoj zdravého pohybového aparátu z dlouhodobého hlediska vůbec dobré.
A druhým důvodem je bezpochyby bezpečnost. Volné lonže jsou nebezpečné pro zamotání nohou či přišlápnutí!
BEZ OBŘIŠNÍKU DVĚ LONŽE NEPOUŽÍVEJTE!
Jaký obřišník tedy pro práci na dvou lonžích zvolit?
Variant obřišníků je na trhu velké množství. Některé jsou pevné s polstrováním, jiné nylonové s podšívkou, některé mají madla.
Pro práci na dvou lonžích rozhodně doporučuji takový obřišník, který poskytuje více kroužků kterými mohou lonže procházet. Můžeme si tak díky umístění kroužků vybrat, jak budou lonže na koně působit.
Podšité obřišníky s beránky lze používat i bez podsedlové dečky. Zvýšenou pozornost bych ovšem věnovala obřišníkům s tuhým polstrováním kolem kohoutku. Toto polstrování může, stejně jako sedlo, svou velikostí, tvrdostí i tvarem omezovat v pohybu.
Myslete prosím vždy na to, že každá stavba těla koně je jiná a tato polstrování Vašemu koni nemusí vlivem většího/menšího osvalení zad sedět.
Osobně mám zkušenost s lonžovacím obřišníkem Ontario Luxury od značky QHP. Jedná se o lehký nylonový obřišník vypodložený měkkým syntetickým beránkem, který dle mého názoru nabízí koni dostatečný komfort a ochranu proti odření. Výhodu tohoto měkkého tvarovatelného obřišníku vidím v tom, že ho můžu bez omezení užívat při jakékoliv kondici mého koně, což je pro mě vzhledem k veliké proměnlivosti zdravotního stavu a osvalení horní linie žádoucí.
Součástí obřišníku je také vypodložený podbřišník, což je pro mě také velké plus.
Pozitivní jsou na obřišníku i čtyři možné pozice pro vedení lonží, ovšem já ke své potřebě využívám především horní kroužky.
V poměru kvalita x cena je i velmi cenově dostupný. Pro naši doplňkovou práci při používání dvou lonží je tento obřišník dostatečným společníkem.
Poslední potřebnou součástí pro práci na dvou lonžích je použití tušírky/lonžovacího biče.
Při přípravě a nácviku pro lonžování na dvou lonžích doporučuji využití tušírky, která je při manipulaci lehčí a na dosah naprosto dostačující. V případě práce na kruhu či na rovných liniích ve větších vzdálenostech je už určitě zapotřebí lonžovací bič.
Při práci – nejen na dvou lonžích – platí pravidlo, že co člověk koni jednou promine, to ho vzápětí doběhne a to byla například i moje zkušenost.
Moje zkušenost:
Můj osmiletý – obsedlý – valach P.R.E. se již delší dobu potýkal se zdravotními problémy, které ho u předchozích majitelů indisponovaly od jakékoliv práce, čímž skončila jeho sportovní kariéra.
Poté co se mi povedlo jeho stav stabilizovat, jsem začala s prací ze země a přípravou pro případné ježdění. Zkrátka a dobře základní remontní práce a příprava.
Při klasickém lonžování jsem zjistila, že při požádání o zastavení můj kůň zastavuje z jakéhokoliv chodu hlavou směrem ke mě – je naprosto zřejmé, že tento projev má naučený z předchozí práce a výcviku a přestože to nebyl můj standard, toto chybné zastavení jsem neopravovala.
Jakmile jsem se ale dostala k práci na dvou lonžích, kde vše krok za krokem probíhalo skvěle, nastal problém v případě zastavení. Můj kůň z naučené lonžovací pozice, ve které jsme na dvou lonžích chodili začal zastavovat hlavou směrem ke mě, což mou vedoucí pozici okamžitě postavilo do pozice přímo naproti koni. Lonž vedoucí okolo zádě koně, která v tu chvíli směřovala ven mě nutila udělat krok směrem vpřed, což je pro mého koně signál pro couvání a tak jsme se dostali několikrát do patové situace.
Poučení, které Vám chci předat je takové, že na to, abyste mohli svého koně učit práci na dvou lonžích, je potřeba, aby perfektně ovládal základní body, kterými dle mého usouzení jsou:
- hlasové povely (pro zastavení, rozejití, změnu tempa)
- osahanost (aby kůň nezpanikařil při kontaktu lonže přes záď)
- kůň musí být perfektně zvyklý na tušírku a manipulaci s ní v jeho blízkosti
- správné zastavování a rozcházení z lonžovací pozice
- změna vedoucích pozic (za koněm, vedle koně)
Dle mého názoru jsou tyto body a výše uvedené pomůcky základem pro úspěch a správnou práci při lonžování na dvou lonžích.
Autor: Nikola Kováříková, IG @equine_study
Foto: archiv společnosti Equiservis, spol. s r.o. a Nikola Kováříková
